5. kapitola
Mezitím u Voldemorta:
Voldemort se ukrýval od té doby, co si myslel, že zabil Harryho. Nikdo o něm nevěděl kromě pár smrdijedů, kterým Voldemort svěřil své tajemství( kde se ukrývá). Všichni ostatní si mysleli, že zemřel.
V tuhle chvíli si k sobě zavolal pár smrtijedů, kteří věděli, kde je a kam se mají přemístit. ,, Mí věrní, brzy nastane čas mého návratu." Oznámil Voldemort smrtijedům a rozesmál se. Přítomní se zachvěli strachy a přikrčili se. Po chvíli Voldemort (asi po půl hodině) co rozebírali novinky o Brumbálovy a jeho lidech (Fénixův řád) nechal schůzi rozpustit a smrtijedi se rychle přemístili pryč. Prázdným hradem se už nesl jenom strašlivý smích Lorda Voldemorta.
Zpátky u Harryho:
Paní Weaslyová se na něj otočila, ale když ho spatřila, tak vykřikla: ,, HARRY JSI TO TY?'' Harry nevěděl, jak může znát jeho pravé jméno, když on se ho dozvěděl jen před krátkou dobou a řekl: ,, Jak znáte mé pravé jméno a kdo ve skutečnosti jste?'' ,, My jsme přátelé tvých rodičů, na které se strašně podobách, hlavně tvému otci, ale oči, ty máš po matce.''
Harry nevěděl co má říct, konečně totiž poznal někoho, kdo zná jeho rodiče a kdo mu o nich může něci říct. Mezitím co Harry přemýšlel, paní Weaslyová mluvila na své děti o tom, jak mohli být tak nezodpovědní a jít tak daleko od Doupěte, a že se jim mohlo něco stát, když se neumějí bránit. Harry, který už přestal rozmýšlet je pozoroval a snažil se nesmát jejich výrazům, ale dlouho to nevydržel, tak se aspoň snažil si zakrýt pusu a obličej. Druhý člověk, který přišel s s mamkou Ginny a Rona se na něj otočil a promluvil. ,, Ahoj Harry, já se jmenuju Artur Weasly a jsem otec těchto dvou uličníků, Rona a Ginny a tady ta žena je moje manželka Molly Weaslyová." a nechal prostor na vzyádření Harrymu. ,, Dobrý den, promiňte, ale můžu se vás na něco zeptat?" ,, Ale jistěže můžeš." odpoví pan Weasly a čeká co Harry řekne. ,, Jak si můžete být tak jistý, že jsem ten, za koho mě pokládate?" ,, Protože se strašně podobáš svým rodičům a tímhle dotazem jsi mě jen utvrdil v tom, kým doopravdy jsi. A Harry, kde si vlastně vyrůstal, nikdo tě nemohl najít, a tak si všichni myslí, že už nejsi naživu. Jenom tvoji rodiče nechtějí uvěřit, že si zemřel a stále po tobě pátrají a jak vidím, tak měli pravdu ." ,, Nevím, jestli vám to můžu říct, vůbec vás totiž neznám. Nemusíte totiž říkat pravdu o vás a vašem přátelství s mími rodiči." ,, Jsi velmi bystrý hoch Harry a jestli mi nevěříš, nemusíš mo to te'd říkat. Časem se určitě líp poznáme a doufám, že se vrátíš tam, kam patříš."
Než stihl Harry odpovědět, tak se vedle Harryho oblevil Sebastian s asi deseti upíry, kteří si ochraně stoupli za Harryho. Harry se podíval na Sebastiana pohledem, který jasně značil otázku - co tady děláš? a Sebastian mu pohled vracel s nic neříkajíc obličejem. ,, Alexi, myslím, že je čas vrátit se domů." ozval se Sebastian a Harry jen kývl hlavou na potvrzení. ,, Alexi? Tak se přeci nejmenuje, a kdo vůbec jste?" ozval se pan Weasly, který ničemu nerozuměl. ,, Jmenuji se Sebastian a jméno Alex má už několik let, i když to není jeho pravé jméno. A kdo jste vůbec vy? Ještě jsem vás tu neviděl." ,, Artur Weasly a tohle je má rodina." odpověděl pan Weasly a dál koukal na Harryho a toho Sebastiana a přemýšlel odkud se asi tak znají.
( POKRAČOVÁNÍ NEVÍM ZA JAK DLOUHO)
PS: přeji hezkého Valentýna
Zde hledá